Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kanadou na kole - Epilog ?

Očkakáváte-li epilog, zakončení či podpis k mé cestě, asi se tak úplně nedočkáte. Žádný výrazný to nápis na náhrobku Canadabike nehledejte. Já tu cestu totiž ještě vnitřně neukončil. To ještě potrvá…

Pavel Kadlíček

a možná to vlastně ani neskončí. No jedno již teď vím jistě - že tím nejdůležitějším pro jakoukoliv obdobnou cestu je touha. Samo sebou jsou důležité i peníze, zdraví, podpora, náhody, vrozené předpoklady…No bez touhy dojedete maximálně do Rokycan. Nevím, kde že se touha bere. Jestli je obsažená v pepři, jogurtu Dannone, ve sluníčku.. Já mám touhy na rozdávání. V průběhu života sem zjistil, že touha je nepřenosná a nepředatelná v tuhé podobě. Pokud tedy chcete touhu předat, musíte ji předat příkladem. Vyvolala-li v někom moje cesta napříč Kanadou touhu po objevování, cestování, či hledání sebe sama – splnila moje „mise“ účel. Mé touhy nikdy nekončí, tudíž nekončí ani mé cesty. A jak psal sem již kdysi do záhlaví staré motto všech poutníků: „tam kde jedna cesta končí, tam začíná cesta druhá“. Naplněná očekávání či náhodná setkaní s podobně „postiženými persónami“ pak působí na mé touhy jako hnojivo. A to je věru „nebezpečně dobré“!

Zakončení mé cesty napříč Kanadou byl jistěže silný citový prožitek. Přelévání oceánu do oceánu, přitisknutí se k pomníku Terryho Foxe, cedule „nultý kilometr“ trans-kanadské dálnice a ovšemže - desetisic kilometrů vyhlížené město St. John´s ,  - to vše mělo příznačně truchlivou i radující se atmosféru uvnitř mého těla. No nic se nevyrovnalo pocitu, který se dostavil při sobotní večeři konané na mou počest rodinou O´Neillovych v restauraci vysoko nad přístavem města. Navštívil sem obyčejně obyčejné toalety a při návratu ku slavnostnímu stolu narazil sem na chodbě hotelu na prostý nápis : „The World is a book and those who do not travel read only a peage“  St. Augustin. (Svět je kniha a ti kdož necestují čtou pouze jednu stranu) Nevím, kdo byl Svatý Augustýn, no vím, že ta věta na mne padla v nejdůležitější chvíli a že ta věta stala se synonymem cesty.

S posledním odstavcem přichází i poslední poděkování. Nechci se tu citově rozlévat k lidem, kteří mou cestu připravovali, realizovali, byli dnem i nocí na dosah, finančně záplatovali či vytvářeli pro mne čisté klima. Těmto já poděkuji zvlášť a s poklonou. Já chci poděkovat těm, které vůbec neznám, či od kterých bych podporu nikdy neočekával.. - a přesto přišla vždy v té nejpotřebnější chvíli.. paní Havlíková, Liptákovi, dcera mé kolegyně Věry z práce, pan Hradilík, Jarmila Smolovic, Franta Kaštánkovic, O´Neillovi, Campbellovi, Peddleovi, Vaškovi,Fana Maštalíř, Mira Krchňák, Štursovic family… mohl bych pokračovat do nekonečna ve výčtu těch, kteří mne popostrčili na nekonečné cestě. Děkuji tedy z celého srdce za Vaši podporu ve formě jedné zprávy vážící jako valoun zlata. Jsem s úctou..

 

 

Omlouvám se k závěru sám sobě za nedodržení předepsaného limitu pro vnitřní ukojení – 10 000km. Osud a technika mne pozastavily 98km před limitem, což je vlastně jeden necelý den… Pocitově stejné, jakoby jste v maratonu vbíhali na závěrečný ovál a v euforii si nevšimli kandelábru uprostřed Vaší dráhy. No bůh to tak chtěl!…A víte proč? Protože mi tím dává možnost, dohnat to při své další touze..Máte již teď strach a chytáte se za hlavu?...Nebojte se, kupte mi dvě piva a můžete se nechat „svézt“J

P.S  - I schytal sem velice droboulinkou výtku jednoho z renomovaných outdoorových cyklistů, že na svých stránkách nemám tzv. equipement, neboli detailní rozpis mnou používaných věcí ku přežití a pohybu. Předkládám tedy svůj nejdůležitější „equipement“ pro přežití:

1. - Touha

2. - Víra v sebe sama

3. – Láska k nejbližším

4. - Strach z nebezpečí je často horší, než nebezpečí samo

5. – Modrá slza El Camino na krku – Astorga Galicia

6. – Nillský kříž ANKH na krku  - Evička

7. – Kabala - Ochranné kolo Venuše na krku  - Dita

8. – Native Protect na krku– Rogers Pass

9. – Native Protect na ruce– kmen Sheshegwaning

10. – Cowboy bracelet na ruce – Moose Jaw

11. – Opičák Willson!!

Děkuju a mějte se krásně….Pavel.

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Pavel Kadlíček | sobota 18.9.2010 11:51 | karma článku: 9,75 | přečteno: 1078x
  • Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den

Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.

28.2.2013 v 22:22 | Karma: 16,74 | Přečteno: 689x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den

Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.

27.2.2013 v 20:20 | Karma: 15,16 | Přečteno: 399x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den

Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.

26.2.2013 v 21:20 | Karma: 17,52 | Přečteno: 783x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den

Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...

17.2.2013 v 21:13 | Karma: 16,65 | Přečteno: 574x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den

V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.

14.2.2013 v 9:00 | Karma: 13,77 | Přečteno: 530x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média

6. května 2024  12:35

Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...

V Česku byla opět vidět polární záře. Objevit se může i v dalších dnech

6. května 2024  12:08

V noci na pondělí bylo možné z Česka sledovat polární záři. Nejjasnější byla po půlnoci a poté...

Sražení ženy a vnuček autem má druhou oběť, v nemocnici zemřelo jedno z dětí

6. května 2024  12:02

Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...

Odvolací soud potvrdil osvobození učitelky, která popírala válečné zločiny

6. května 2024  10:18,  aktualizováno  11:36

Pražská učitelka Martina Bednářová, která čelila obžalobě z popírání ruských válečných zločinů na...

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 726x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."