Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kanadou na kole - 105. den - Bolest v nohou…

… je až nesnesitelná. Bolest v zádech z nošení batohu je šílená a hlad je ukrutný. Takové jsou pocity z dalšího dne na stezce. Přesto jdu s úsměvem, neboť za každou zátočinou se otevírá nový – ještě úchvatnější pohled než doposud.

Pavel Kadlíček

Stezka bohužel pro mě nevede skoro žádnou vesnicí a je tudíž na hraně moje zásoba jídla… Celkově propočítání trasy je taky zajímavé. Občasné cedule mě informují, že do cíle etapy mám asi 5 – 8 hodin. Nevím, bohužel, jestli jsem pětka nebo osmička nebo jestli to mám odečíst. Do cíle etapy jsem došel třeba za devět hodin  skoro bez přestávky. Tudíž musel být onen propočet pro geparda nebo pštrosa Emu.

Když moje krize dosahovala vrcholu, podíval jsem se na obzor a zčista jasna uviděl onen pověstný „frk“… prostě ten tradiční „frk – vodotrysk“, který dělá jen a jen velryba a kohoutek u nás v koupelně. A další a další… Bylo to jasné. Velryby jsou tady a já taky… Okamžitě jsem dostal novou sílu a ta mě provázela po celý den. Stačilo se kouknout do leva na oceán a bylo veseleji. Velryby byly na vzdálenost kilometru nefotitelné a navíc si většinou frkly a na vteřinu se převalily… a to byl celý spektatl. Vypadalo to spíše, jako kdyby uhelné sklady v Brodku u Přerova přivezly Neptunovi metrák uhlí a složily to na vodu… bylo to celé silně romantické, tudíž jsem chtěl onen zážitek okořenit ještě více a tak jsem se rozhodl přenocovat na nejvyšším útesu pobřeží… Dalo mi extra práci se na Cap Noodle vyškrábat, ale panorama bylo úchvatné. Jediné možné místo pro stan bylo skoro na kraji převisu a ještě k tomu na keřích větrem ošlehané kleče. Co by ale člověk neudělal pro velrybu. A tak jsem stan postavil na onom místě i s vědomím, že je to pustá skála a kolíky pro stan si můžu strčit někam… stan tedy stál silou vůle, keře mě doslova probodávali zespoda, v osm přiletěla místní letka komárů a donutila mě uzavřít stan a kolem druhé ranní přišel vichr a já nezamhouřil oka, neboť mi bylo jasné, že silnější poryv větru mě pošle z útesu dolů zabaleného jako máslo… Jedna z nejpitomějších nocí celé cesty. Večerní romantika nemusí být natrvalo romantikou – pozor – to je motto!

 

Autor: Pavel Kadlíček | čtvrtek 9.9.2010 21:41 | karma článku: 9,32 | přečteno: 902x
  • Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den

Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.

28.2.2013 v 22:22 | Karma: 16,74 | Přečteno: 689x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den

Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.

27.2.2013 v 20:20 | Karma: 15,16 | Přečteno: 399x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den

Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.

26.2.2013 v 21:20 | Karma: 17,52 | Přečteno: 783x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den

Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...

17.2.2013 v 21:13 | Karma: 16,65 | Přečteno: 574x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den

V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.

14.2.2013 v 9:00 | Karma: 13,77 | Přečteno: 530x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

U Votic se srazila tři auta, ženu záchranáři letecky transportovali do Prahy

28. dubna 2024  15:57

U Votic na Benešovsku došlo k dopravní nehodě, havarovala zde tři osobní vozidla. Při nehodě se...

Záchranáři měli ve vzduchu naráz tři vrtulníky, zasahovali i na hoře Říp

28. dubna 2024  15:56

V Ústeckém kraji zasahovaly v jednu chvíli tři záchranářské vrtulníky. Jeden letěl pro vážně...

V Rakousku zemřel český turista, měl nehodu při jízdě na kajaku

28. dubna 2024  14:15,  aktualizováno  15:50

Při sobotní nehodě na kajaku nedaleko rakouské obce Scheffau zemřel 36letý Čech, uvedla rakouská...

V Německu zemřeli dva pobodaní Ukrajinci. Policie podezírá 57letého Rusa

28. dubna 2024  15:28

V areálu nákupního centra v bavorském městě Murnau am Staffelsee byli v sobotu večer nalezeni dva...

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 726x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."