Jižní Amerikou na kole - 30.den - Cesta mne zavedla do La Aracuanie

18. 01. 2013 16:10:46
..do oblasti jezer, ledem pokrytých sopek a neprostupných lesů. Dojel jsem do oblasti, kde stále žijí mapučové, neboli dvacátá osmá generace chilských indiánů. Nelezou po stromech, ani nedokáží zabít placatým kamenem lamu na dvěstě metrů - což je přinejmenším zklamání. Ale byl jsem na to připravený z Kanady. Indián dnes prostě chodí v teplácích s fajkou a má v kapse i-phone. Pokrok nezastavíš a indiána nedohoníš.

Tihle mapučové na zdejším tržišti - ve městě Villaricca u stejnojmenného jezera a stejnojmenné sopky - prodávají alespoň svoje výrobky. A že je na co se koukat. Jsou velice schopni řezbáři, tudíž dřevo je hlavní artefakt. Můžete si tu koupit třeba obrázek Johna Lennona na dřevě, nebo přívěsek se znakem hippies, popřípadě dřevěnou bustu Boba Marleyho. Dokážou všechno, věřím že do zítřka mi vydlabou na přání Leonu Machálkovou do buku. Holt nám ti indiáni trošku zesvětověli do všech stran. Alespoň jsem si prostudoval mapučský slovník a dialekt jazyka Mapudungun, neboť v nastávajících dnech bych jej mohl potřebovat. Tak třeba: ňuke je matka chao-chaw je fotřík chuchu je babička z matčiny strany, ovšem kuku je z otcovy strany kuře je manželka a füta je manžel antü je slunce a ko je voda pewü,walüng,rimü,pukem..., neboli jaro, léto, podzim, zima.Mohl bych courat ve slovníku dál, ale myslím že to stačí. Víc stejně potřebovat nebudu.

Sedím tedy na břehu jezera Villaricca a hledím na bílý kužel místní sopky. Tohle je nádherná, ale stále neklidná vulkanická část světa. Sopky lemující celý tenhle pas hor dodávají oblasti ten správný oder dobrodružství, no zároveň jsou trošku znepokojující. Chile s tím má své zkušenosti a díky zemětřesení se dnes nedostanete vlakem na všechna místa, kam vedou koleje. Chilané dokonce pravidelně při debatě vzpomenou, kde byli 22.února roku 1960 - pokud tedy vůbec byli, neboť to datum je pro ně stejně jako 11.září.... tuším pro američany. Tehdy, zemětřesení a výbuch téhle malé potvory srovnal se zemí co se dalo a vzápětí přišlo tsunami a vzalo si co zbylo. Takhle to tu chodí a je to daň za tu krásu, na kterou právě žmourám. Musím přiznat, že zemský neklid způsobeny vulkanickou činnosti této lokality je silně znatelný i pro běžného člověka. Dnes v noci jsem spal totiž v hustém parkovém porostů velice neklidně a zemské erupce cítil jsem jak na břiše, tak ve spacáku. Ovšem připouštím, že mohla být příčinou seismické činnosti konzerva fazolí s parkem!

Autor: Pavel Kadlíček | pátek 18.1.2013 16:10 | karma článku: 14.38 | přečteno: 579x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Jan Tichý(Bnj)

Autem nebo vlakem?

Bývaly doby, kdy jsem měl jasno. Vlakem, jak jinak. Neměl jsem auto ani řidičák. Bydlel jsem v Kolíně. A odtud se dostanete vlakem všude.

23.7.2019 v 21:07 | Karma článku: 11.32 | Přečteno: 206 | Diskuse

Ladislav Větvička

Rusko jednostranně zrušilo vizovu povinnost - česka medjyalni scena se to snaži tajit?

Česka republika měla s Ruskem bezvizovy styk až do roku 2002, kdy zme Rusum museli zavest vizovu povinnost jako sučast bruselskych dohod.

23.7.2019 v 11:11 | Karma článku: 43.40 | Přečteno: 3781 | Diskuse

Jaroslav Babel

Léto roku devatenáctého (7.)

Potřetí v tradičním termínu a prakticky po stejné trase, ovšem s novými cíli. A jestliže jsem dříve čtenáře lákal na bloudění i nečekané příhody, na vše jmenované došlo i tentokrát. Taková byla první cesta léta roku devatenáctého.

23.7.2019 v 9:19 | Karma článku: 7.34 | Přečteno: 136 | Diskuse

Michal Tříska

Evropská Amazonka /2 - Beuron - Ulm

V druhém článku vám ukážu mou ušlou trasu z německé obce Beuron do města Ulm. Vzdálenost mezi těmito místy byla okolo 127 km a šel jsem ji necelých pět dní.

23.7.2019 v 9:00 | Karma článku: 9.57 | Přečteno: 119 | Diskuse

Tomáš Flaška

Boj proti turistům

Posvátná dojná kráva - turisté - začínají jít na nervy již mnoha místům světa a ta vymýšlí, jak je omezit, ne-li se jich zbavit. Naposled např. Barcelona, nebo zavedení "vstupného" do Benátek. To Praha na to jde jinak.

22.7.2019 v 15:47 | Karma článku: 43.58 | Přečteno: 6119 | Diskuse
Počet článků 93 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 724
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."

Najdete na iDNES.cz