Jižní Amerikou na kole - 13. den - Dnes jsem si prožil přestávkový

1. 01. 2013 20:27:07
.. den, neboli "denpause". Již na základní škole nám při lyžařském výcviku vysvětlovali, kterak je nutné udělat v týdnu pauzu, neboť tělo je již znaveno a hrozí mu přetržení. Tuším, že tím dnem vždycky byla středa... Ale možná sem si to celé s něčím popletl. Nicméně, já zaplatil pobyt v Uyuni na dva dny a tak sem mohl celý den "válet šunku po stole". Rozhodl sem se pro regeneraci těla, neboť to bylo a trošku je, ve stadiu rozkladu.

Poté, co dal sem si horkou sprchu, většina puchýřů praskla a já se do rána svlékal z kůže, jako Hanibal Lecter. Vlastně sem ráno vstal z postele a přitom moje kožené "JÁ" se v posteli stále válelo. Kdybych na tu svlečenou kůži nějak přišil knoflíky, tak mám férovej kabátek na besedy. Daleko víc mne ale trápily moje nestydké pysky. To co mi udělala výška, slunce a dýchání pusou se rty, to sem ještě nezažil. Bílý povlak, praskliny do živého a naprosto nic nepomáhalo.

puchýře

Ranní procházka tedy vedla napřed do lékárny. Vysvětlil sem paní kdo jsem, co jsem a ostatní sem ani nemusel, neboť mi stejně pořád hleděla do huby s pocitem "ten musí trpět, frajer". Čekal sem jasnou radu a jasnou mast. Místo toho na mne civěla a pak mi podala pomádu. Říkám, že pomády mám tři. Podala mi tedy čtvrtou s pocitem vítězství. Lapal sem po radě, zdali nepotřebuji vitamin C. Ona řekla "sí", povídám jestli ne i vitamin B, řekla "sí"....tak sem ji řekl něco ve smyslu "sí....kráva" a šel sem pryč.

Uyuni

Uyuni

Bylo lepší jít za babkama na tržiště a jedna mi hned střelila krém na popáleniny a druhá jelení lůj s UV, který dělá bílou hubu. Rada starších a zkušenějších rozhodla. Courání po městě mi ale nepřidalo. Co chvíli sem přisednul k nějakému turistovi, kterého sem poznal den předem a zabíjel tak čas. Město se lehce chystalo na vánoční večer, neboť ten je zde 25.12 a já pomalu chytal depku velkou jako Hradčany.

Uyuni

Uyuni

Naštěstí se mi podařilo spojit s domovem a ujistit se, že jsou všichni v pořádku a užívají si každoroční party u nás doma, kdy na stolech je žrádlo a pití všehomíra. Musel jsem tedy na večer pro vyspravení nálady opět do města, dát si chulletas de lama s rýží a hranolkama v šesté cenové skupině. Cpal jsem to do sebe včetně much, které odmítaly kotletu opustit a jídlem tak zaháněl chmury a trudomyslnost. Zítřejší odpal na dvěstěkilometrovou vzdálenost po šotolině a kamení nacionální cesty numero 5. bude náročný. Buď totiž po dvou dnech projedu hranici do Chile a začnu psát další kapitolu, nebo před hranici odbočím na jih a vydám se k lagunám do národního parku výšky 5000metrů. Dávám tedy tělu ony dva dny na křižovatku dvou cest. Tělo si samo řekne, neboť tělo je generál.

Uyuni

více foto zde

Autor: Pavel Kadlíček | úterý 1.1.2013 20:27 | karma článku: 14.24 | přečteno: 724x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Jan Tichý(Bnj)

Autem nebo vlakem?

Bývaly doby, kdy jsem měl jasno. Vlakem, jak jinak. Neměl jsem auto ani řidičák. Bydlel jsem v Kolíně. A odtud se dostanete vlakem všude.

23.7.2019 v 21:07 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 213 | Diskuse

Ladislav Větvička

Rusko jednostranně zrušilo vizovu povinnost - česka medjyalni scena se to snaži tajit?

Česka republika měla s Ruskem bezvizovy styk až do roku 2002, kdy zme Rusum museli zavest vizovu povinnost jako sučast bruselskych dohod.

23.7.2019 v 11:11 | Karma článku: 43.48 | Přečteno: 3816 | Diskuse

Jaroslav Babel

Léto roku devatenáctého (7.)

Potřetí v tradičním termínu a prakticky po stejné trase, ovšem s novými cíli. A jestliže jsem dříve čtenáře lákal na bloudění i nečekané příhody, na vše jmenované došlo i tentokrát. Taková byla první cesta léta roku devatenáctého.

23.7.2019 v 9:19 | Karma článku: 7.34 | Přečteno: 136 | Diskuse

Michal Tříska

Evropská Amazonka /2 - Beuron - Ulm

V druhém článku vám ukážu mou ušlou trasu z německé obce Beuron do města Ulm. Vzdálenost mezi těmito místy byla okolo 127 km a šel jsem ji necelých pět dní.

23.7.2019 v 9:00 | Karma článku: 9.58 | Přečteno: 119 | Diskuse

Tomáš Flaška

Boj proti turistům

Posvátná dojná kráva - turisté - začínají jít na nervy již mnoha místům světa a ta vymýšlí, jak je omezit, ne-li se jich zbavit. Naposled např. Barcelona, nebo zavedení "vstupného" do Benátek. To Praha na to jde jinak.

22.7.2019 v 15:47 | Karma článku: 43.59 | Přečteno: 6127 | Diskuse
Počet článků 93 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 724
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."

Najdete na iDNES.cz