Jižní Amerikou na kole - 40. den - Nikterak jsem ráno nespěchal..

31. 01. 2013 23:02:51
..o desáté měli otevírat bar s wi-fi, ve kterém jsem seděl již včera večer na kávě a jednoznačně jsem jej označil za to nejlepší, co jsem na cestě poznal. Rodinná atmosféra, skvělé café... a navíc mi občas něco podšoupli, jako pozornost podniku..., což je něco, čím si mne koupí v každé hospodě na věky. Jelikož jsem tedy nespěchal, provedl jsem v řece Kansas ranní hygienu spojenou s metáním kotoulu pod vodou a poté následoval přesun do městského parku z důvodů vaření omelety s párkem. Původně to měla být večeře u řeky, ovšem místo, které jsem našel stálo za prd a navíc, ze tří vajec jsem dovezl v pořádku jen jedno... zbytek se líně přelíval v sáčku a ještě na slunci. Počkat do večera, tak věřím že ze sáčku vyleze kohout. Vařil jsem tedy po dlouhé době amoletu a přisedla si ke mne paní. Pořád na mne mluvila a já se ji snažil vysvětlit, že od pozdravu ji nerozumím už ani slovo. Nenechala se odradit a meldovala dál a dál. Po předvčerejší zkušenosti z El Bolsonu jsem měl strach, že si někdo zase myslí, že jsem něco čmajznul.. Navíc jsem pojal podezření, jestli ta babice nečeká na moji amoletu. Ostražitost stoupla na dvěstě procent a kdyby se jen přiblížila k moji plotně - zabil bych ji parkovou lavičkou. Paní sice vstala, ale jen proto, aby mi předala výtisk "Strážné věže" a požehnání od Jehovy. Nevím, čím jsem si tuhle ranní mši zasloužil, zda-li to bylo mým utrmáceným vzhledem, nebo kterak viděla jak klohním neznale vajíčka. Tak či tak děkuji za slova a amen, matko... ovšem od vajec dál!



V oblíbeném baru jsem setrval do pravého poledne, vyřídil všechny internetové formality, dosrkal café a udělal si křížek na čelo. Čekala mě cesta přes hory do Chile, dle informací po jedné z nejhorších cest. Bylo to ovšem jen 45km a věru bych to nějak dotlačil, bylo li by třeba. Asfalt skončil okamžitě za městem a hned na druhém metru začaly rolety a štěrk. Hustá nedělní kombinace, bez možnosti jiné varianty. Lítal jsem po cestě zleva doprava a hledal tu nejlepší lajnu. Byl hustý provoz, neboť byl víkend a slunce roztopilo na 37 stupňů. Všichni tudíž mířili k jezerům a naše cesta byla prvních 20km společná. Bohužel! Člověk ovšem přivykne všemu... tedy to se tvrdí! Já osobně si to nemyslím. Nelze přivyknout šotolinové cestě s roletami jako na rozbouřeném moři. Valil jsem maximálně desítkou a s pocitem, že víc už že mne vytřepat nelze. Většina orgánů se mi vlivem hrbolaté cesty setřepala tuším do podbřišku a do stehen. Od dnešní cesty mne bude bolet hlava na břichu a břicho mne bude bolet v oblasti kolen.. a dostanu li na fotbale balónem mezi nohy, budu si muset rozvázat boty! Po třicíti kilometrech se cesta jakž takž spravila, nebo jsem to již přestal vnímat... a pomalu jsem opouštěl Argentinu. Ta se mě zbavila celkem bez problémů, ovšem Chile mne opětovně vítala se zdviženým ukazováčkem. Nevezete něco nelegálního? Byla tradiční otázka odborníka přes výživu... a následovalo mé tradiční "ne!" "Tak mi pojďte ukázat tašky". Ouhaaaa, s tím jsem nepočítal. Našel mi salám, cibuli, jablka, párky a chleba.

"Všechno musíte vyhodit, to je předpis a do Chile s tím nemůžete..."

"Nevyhodím to....sním to"

"Jak chcete, ale zkontrolujeme to!"

Ufff, sednul jsem na bobek a počaly orgie a obžerství. Sežrat na posezení celé balení párků, sýr, chleba, jablka a salám.... to chce apetit. Dal jsem to, ale stanovým kolíkem jsem to musel šťouchat dolů. Kdybych nebyl lata, tak se jedu projet zpět do Argentiny na hrbolatou cestu a po desíti kilometrech to mám setřepané až ke kolenům. Ukázal jsem hlídce prázdné sáčky, ty se nadávili jen pomyšlením a poplácali mne... "Joooo, jsem gringo a jsem zpět v Chile". Měl jsem to do jediné osady po městě 10km po afaltu a tak jsem si lebedil. Byl to jediný asfalt na trase a nechápu, komu stalo za to udělat na dvoustech kilometrech pás desíti kilometrů z asfaltu. No děkoval jsem za to!


První problém nastal hned ve městě u bankomatu. Jediný bankomat nebral Visa kartu a na infu mi řekli, že automat na Visu je 500km na mé cestě. Bravo! Vivat Chile! Jediný obchod ve městě beroucí Visu mne nechal nakoupit a pak mi dali najevo, že Visa nefunguje a musel jsem zaplatit zbytkem peněz z Argentiny... ještě že tak! Všichni cizinci ve městě sedící u kávy na náměstí o problému s Visou věděli a poslali mě do hotelu Barnca, kde majitel dokázal směnit dolary. Majitel mi naopak nabídnul, že se mnou sehraje roli bankomatu, vezme mi Visu a vyplatí peníze, ale účtuje si 12% tax... Když je člověk bez peněz a bez jídla, kývne na všechno. Plácli jsme si a já si mohl vychutnat café za pesos v protější kavárně. Navštívil jsem nedělní rodeo, které je tady ve Futalufu vyhlášené a žasnul nad umem a dovednosti honáků dobytka. To co předváděli na koních můj mozek nepobral. Na závěr jsem si zazpíval Chilskou hymnu, pouhým otevíráním úst a zatleskal si... Byl čas hledat spaní. Obtížná cesta pokračovala dál podél řeky Futalefu, která je jednou z nejdivočejších na planetě zemí a kvůli které sem jezdí půl světa, aby ji pokořilo na raftech. Řeka mě měla doprovázet sto kilometrů až na křižovatku k moji vysněné Carretera Austral. Nebylo tedy nikterak těžké najít místo u řeky a nad vodou si vychutnávat špagety s vínem za 32korun, po kterém se vám vysuší sliznice na tři dny....No a?




více foto zde

Autor: Pavel Kadlíček | čtvrtek 31.1.2013 23:02 | karma článku: 14.09 | přečteno: 392x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Jan Vaverka

Bolívie - 7. díl: Na skok do Bolivijské Amazonie

Sto kilometrů vzdušnou čarou a jste z La Pazu v Amazonii. Ti odvážnější rovnou po silnici smrti. Je to kousek, ale zase takový fofr to není.

29.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Martin Faltýn

Letos jako před rokem - Malajsie a navíc Thajsko

Rok se s rokem shledal a nikdy bych nevěřil, že prakticky po roce se znovu podívám do Malajsie a letos také, prvně v životě, do Thajska. A protože dvakrát do stejné řeky opravdu nevstoupíte, věřte mi - bude o čem psát.

29.3.2024 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 | Diskuse

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 20.13 | Přečteno: 496 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 236 | Diskuse
Počet článků 93 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 726
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...