Jižní Amerikou na kole - 31.den - Neprožil jsem zrovna klidnou noc

20. 01. 2013 12:37:20
Villaricca, díky své poloze u jezera nalákala tisíce dětských parchantů i s rodiči a všichni měli v plánu dělat prázdninový bordel. Uniknul jsem tomu na předem vyhlédnutou louku 5 kilometrů za městem. Bohužel si tento únik naplánovala i hippie squadra, která tam měla již postavené tři stany. Naštěstí byli již tak pod obraz, že mne pravděpodobně považovali za pochodující strom, neboť jen mžourali a padali ze židlí.

Kolem třetí ranní mne zase probudil křik, řev a ze svého pahorku jsem sledoval divadlo, kterak se navrátilci z diskotéky honí po louce, snaží se navzájem si nafackovat a jejich společné děvče jim to vyvrací..., dokud nezvrací. Vlastně takový klasický celosvětový sport. Naštěstí se vše odehrávalo z dosahu mého apartmánu a já nemusel být vtažen do děje. Co mě ovšem vyvedlo z míry byla třetí hodina ranní, kdy kolem mého otevřeného stanu proběhnul pes, za chvíli druhý a když sem vylezl po čtyřech ven ze stanu, málem mě srazil třetí.. a tak to šlo asi dvě minuty. Poznával jsem některé psy z města a zůstal tak v úžasu, že nejlepší přítel člověka prostě do dvou do rána žebrá ve městě o žrádlo a kouska soucitu a po druhé hodině si navzájem potřepou tlapou a jde se domů, do klidu. Nestál jsem jim ani za pohled, ani za chvilku zastavení či žebrání. Prostě měli po šichtě, tak šli domů. Úžasné!

Villaricca

Villaricca

Nevyspalý, posnídal jsem v příměstském parku staré bolivijské vločky a vyrazil kolem jezera, směr další destinace - Pucón. Celou cestu mi dělala dozor sopka Villaricca a její majestátnost mi brala dech, stejně jako krása jezerní oblasti. Tohle je prostě chilské švýcarsko, se vším všudy a v divočejší estrádě. Do Puconu, jakožto střediska největšího turismu v dané lokalitě, jsem dorazil kolem páté a hned mi bylo jasné, že kolem šesté zmiznu úplně. Tenhle chilský Špindl naprosto praskal ve švech. Myslel jsem, že hlavním lákadlem je jezero a černá pláž, ale omyl! Pukón se stal o tomto víkendu dějištěm Iron manna a byl jediným místem na světě - po Hawaii, kde bylo možné vidět všechny ty známé tváře, které já jsem neznal. Byl jsem i s kolem pozván do centrálního stanu, kde se prováděla příprava kol pro závod a bylo zde možné sehnat poslední možné informace o tom, co si stříknout do žil. Hostesky se vyfotily s mým kolem a servisáci jednoznačně zvedali palec nad robustností mého kola, které vážilo více než jejich montážní stojan i s přívěsným vozíkem.

Villaricca

Dech mi jednoznačně ovšem vyrážely trvalé dotazy kolemjdoucích, zda-li závodím. Napřed jsem to bral jako pokus o jednoduchou bžundu. Když mi ale číšník nechtěl přinést v restauraci café na terasu s tím, že závodníci mají svůj salónek.... pochopil jsem, že rodilý Pucoňan nemá o Ironmanovi ani potuchy, popřípadě se domnívá, že je to závod na kole s co největšíma brašnama. Odjel sem tedy z Puconu, přemýšlejíce nad tím, proč se vlastně i Tour de France nejezdí s brašnama na kole a proč jsou vlastně všichni ti super hrdinové tak rozmazlování. Myslím, že kdyby na Tour vytáhnul Armstrong večer vařič z báglu a Svorada kytaru a zakloktali si pěkně u ohně před uvíznutím ve spacáku, bylo by to veselejší. Moje cesta vedla dál do hor směrem k hranicím Argentiny. Cesta se změnila na kamení a šotolinu a nastaly podvečerní bolivijské časy. Projížděl sem nádhernou krajinou pasoucích se ovcí, koní.... Šipoš alias mistr malířský. Některé z místních květin dosahovaly velikosti stromů, až jsem měl strach, jestli jsem se já cestou nescvrknul. Hlavně blbé lopuchy. Kdo by kdy řekl, že lopuch může mít velikost metrů. Moje máma vždycky říkala, když se ti bude chtít v přírodě kakat, použij místo papíru lopuch. Což je rada, pravděpodobně z války. No je účinná a použil ji každý.... nelžete. Někteří z vás i se zapomenutým střevlíkem na listu. No a já si na tuto poučku vzpomněl při pohledu na tyto giganty, neboť tady z jednoho lopuchu udělal bůh přímo rodinné balení hajzlpapíru.

Villaricca

Villaricca

Pro večerní spaní se mi podařilo najít přímo andělské místo, které by mi záviděl i šéf krkonošského KRNAPU. Sám od civilizace, stáhnul jsem kolo k vodě poblíž vodopádu. Udělal oheň, smyl špínu, uvařil a poslouchal noční řev lesa. Nebylo to občas příjemné a chtělo to kousek odvahy a sebezapření, ale ta krása stála za to....a ty sny! Bože ty sny na takovém místě.....ách!

více foto zde

Autor: Pavel Kadlíček | neděle 20.1.2013 12:37 | karma článku: 12.51 | přečteno: 455x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 431 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.12 | Přečteno: 580 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 231 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.04 | Přečteno: 472 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 93 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 726
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...