Jižní Amerikou na kole - 9. den - Posádka byla ráno na nohou ..
Vyrazil sem tedy do absolutně modrého rána, které se záhy změnilo v poledne. Poprvé sem na otevřených pláních viděl divoké lamy - tuším Guanaco, místní pštrosy a po skalách se předváděly rychlonohé Viscache. Cesta vedla nekonečnou planinou, chvílemi sjízdná, chvílemi jen a jen roleta. Jako prověření vlastnosti kola a nosičů, nemůže být nic lepšího, nebo horšího, než roleta. Z čeho ty hrby na cestě vznikají netuším. Zničehonic se do toho vlítne a nedá se to zastavit.... třepete se jako při zimnici a modlíte se ať nic neupadne. Začal sem mít taktéž problémy s pískem. Ten se zjevoval náhle a bez vyzvání. Občas sem potkal někoho na pastvě a prohodil pár slov. Byl jsem pro místní jako zjevení a nechybělo aby se křižovali. Většinou jsou všichni extrémně přátelští. Nejvíce třeba tři čupr chlapi, kteří namne z hliněného domku volali ať se vrátím, neb se na mne chtěli podívat a záhy se vyfotit. Začali mne hladit po vousech a plácali mne po zádech "čekó, čekoslovakia", což by mi nevadilo natolik, kdyby jim na zemí nechroptěla z půlky stažena lama a oni nebyli celí od krve...včetně mne.
Jiný kraj, jiný mrav. Z důvodů úspory času, zkusil sem mrtvou cestu, kterých jsou zde stovky a vydal se na vlastní instinkt napříč plání. Po hodině jsem se začal topit v písku. Bylo to k uzoufaní. Po dvacíti kilometrech mi začala docházet voda, GPS si neveděla rady a já cítil že sem v koncích. Cesta vždy byla sjízdná na 2 kilometry, ovšem pak přišla písečná duna. Přetlačit kolo přes písek bylo k pláči. Naštěstí jsem si vzpomněl na jednu rád, že je lepší tlačit kolo tam, kde jestě nikdo nejel. Stejně se to dělá i ve sněhu. Povrch je daleko tvrdší a unese tu váhu daleko snáz. Díky tomuhle zjištění se mi povedlo vyprostit z nejhoršího. Přesto sem měl do cíle ještě 30km. Naštěstí mne cesta přivedla k brodu a já mohl doplnit vodu, což v těchto podmínkách znamená "bože, já neumřu". V zápětí přijelo k brodu auto a všichni vyskákali a začali auto mydlit. Což bylo ekologicky v těchto místech fajn, no bylo to po proudu kde já filtroval svoji vodu. Hlavní ovšem bylo, že bylo koho se zeptat na cestu, neboť jsem byl opravdu v koncích. Rodina mi ochotně ukázala směr a já se mohl absolutně vyčerpány dokodrcat do vesnice Sabaya. Musel to být bůh, kdo seslal to špinavé auto. Potkal sem všeho všudy přes den tři lidí a pak na absolutně slepé cestě uprostřed planiny spadne seshora špinavý Land Rover aby mi ukázal cestu. Zázrak.. V Sabaya jsem našel jedině ubytování, u místní hospodářky nakoupil vejce, tuňáka a cibuli a na dvorku počal kuchtit. Děda přišel okukovat a pořád mne objímal, což je sice fajn zvyk, pokud nemáte na ramenou puchýře velikosti pětikoruny, že které při zmačknutí vyteče obsah lahvičky na alpu. Slunko je sviňa! Snažil sem se poté jakkoliv sprovoznit signál na telefonu. Všichni místní jen a jen kroutili hlavou, až se najednou jeden uvolil a podal mi jeho telefon. Prý si mohu klidně napsat zprávu domů, že mi rozumí v jaké sem situaci. Napsal sem tedy obyčejnou uklidňující zprávu, že jsem v pořádku a plácnul ho na srozuměnou, že dobří lidé nevymřeli. On mne taky plácnul a řekl "dvacet bolivianu". měl sem chuť praštit ho do bolivijského obličeje, ale jelikož měl jen jediný zub vepředu, bylo mi jasné, že život si s ním pohrál. Snad tedy zpráva došla a uklidnila všechny v rodině.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den
Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den
Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den
Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den
Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den
V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Největší hrozbou je ruský imperialismus, řekl Lipavský v Budapešti
Český ministr Jan Lipavský na setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem uvedl, že...
Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat
Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že dostal pokutu 900 eur (zhruba 22...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 93
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 726x