Jižní Amerikou na kole - 1. den - Byl jsem jako na trní..
Letiště El Alto je nejvýše položeným letištěm na světě. Přistávací plocha ve výšce 4 100m vám zaručí, že pilot nemusí klesat tak dlouze, za což by měli vracet prachy, ..a pak to hlavní, že jakmile se otevřou dveře letadla, tak se vám naopak zavře přívod kyslíku. Čekal jsem na tenhle moment půl roku a věřte, netušil jsem, jaká to bude rána do hlavy. Dosmýkat kolo a batožinu před letiště byl tak nadlidský úkol, že jsem u toho chroptěl jako podříznuté prase. Ostatně, já již chroptěl u celní procedury. Letiště vládlo komfortem Bochořského letiště v době, kdy na něm ještě hučely míchačky. Všude samopaly, policie, kontrola za kontrolou, vypisování úředních lejster a omýlání otázek kam že jedu a kde budu spát. Nakonec jsem dostal kýžené razítko, neboť frajer za přepážkou pochopil, že pravdĕpodobnĕ do devíti minut umřu, nebo ho pobliju. Jak sem již psal, dosmýkat kolo přes rentgeny a ještĕ na jednom ze dvou existujících vozíčků na letišti byl hyper zážitek. Kor, když měl vozík jen tři kola.
Byly dvě ráno a muž držící cedulku s mým jménem byl pro mne vysvobozením. Někam odešel a přijel starou mazdou. Nelíbil se mi. Ani on, ani ta mazda. I stará bolivijánka procházející bůhviproč okolo s kozou pochopila, že tohle se do mazdy nevleze. Osadník tedy přivolal jiné, větší taxi a nacpal vše dovnitř ukazujíce, abych si šel sednout k němu. Tak tohle néé chlapci kakaoví, sednu si pěknĕ ke svým věcem. Lauda se mnou tedy vyrazil sám a já s údĕsem zjistil, že autu nefunguje vůbec nic. Ani okna vzadu, která byla pořád dole, ani palubovka, o pásech nemluvĕ. Vůbec jsem neviděl před sebe a mám za to, že frajer měl tykadla, nebo kurva vyvinutý instinkt. Cesta padala tak neskutečně prudce dolů, že jsem jen lapal po dechu s vědomím, že tenhle výškový propad za pár dnů pojedu na kole směrem nahoru. Kolem cesty postávaly podivné existence a můj řídící netopýr pojednou prudce zabrzdil a ukázal směrem dolů - "La Paz,..udĕlej si fotku"! Pravda, byl to omamný pohled. Město jakoby se koupalo v kotli tvořeném horami. Úplná šílenost.Těžko se ale fotí, když cíleně chcete nechat obě nohy v autě, aby vám borec nevzal roha.
Příjezd do samotného města působil v noci hrozivě. Moje pocity bily na poplach a vše se nakupilo, když Lauda zastavil v temné uličce a řekl, dál jet nemůžu, cesta je rozbitá, hostel je 200 metrů. Vyhodil mi věci z auta a na požadovaných sedmnáct dolarů jsem mu ja dal deset. Řekl, že to stačí a zmizel. Z každého rohu mne někdo sledoval, kterak se snažím dovláčet kolo a pět brašen ke dveřím hostelu. Poprvé v životě jsem byl rád, že mi nikdo nepomáhá. Když mi po zazvoněni otevřeli, připadal jsem si jako v ráji. Svalil se na postel a kochal se peřinou. V tom zazněla ve vedlejší ulici salva ze samopalu a já se stočil do klubíčka a srdce bilo na poplach. Tohle bude horkej brambor Pajošu.
S ranní kávou, čajem z koky, hamburgrem a naprosto odlišným pohledem na svět, vletěl jsem do ulic La Pazu a zjistil, že to tak hrozný není. (viz sekce foto. ) Jen se musí dodržovat pravidla. Nevĕř, nepůjčuj, peníze nevytahuj a papír neházej do hajzlu, ale do koše!
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den
Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den
Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den
Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den
Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...
Pavel Kadlíček
Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den
V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Prodej zemědělského pozemku o výměře 10206 m2, obec Dolany
Dolany, okres Olomouc
3 999 000 Kč
- Počet článků 93
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 726x